Velikonoční shon

Psaní jsem si odložila až na teď, protože Velikonoce tak rychle utekly, že jsem online být nechtěla. Jak jsem to měli vy? Utekli jste ven nebo jste trávili doma, po kamarádech, příbuzných a návštěvách?

 Podnájemník, který neplatí nájem

U mě celé to rychloutečení svátků začalo už ve čtvrtek po práci. Odešla jsem kolem 3. hodiny, kdy na mě počkal přítel (vlastně snoubenec, ale tohle slovo mi evokuje telefonovely, tak ho nepoužívám) 🙂

Jeli jsme do Hradce Králové, kde jsme předávali byt novému podnájemníkovi. Ten předchozí totiž nájem neplatil. Ale to je dlouhý příběh a ten nechám raději až na samostatný článek. Ihned poté jsme někdy kolem 9. hodiny večer dorazili na oslavu narozenin sestřenky a až kolem 2. hodiny ranní domů.

Via ferrata Vír

Plán o svátkách zněl jasně. Hýbat se a nesedět doma. Přece jenom mi forma do šatů ještě dost chybí 🙂 Chtěli jsme jet do Rakouska na ferraty, ale vybavení jsme měli na více místech a plánovali jsme během dne, tak jsme to nakonec zrušili a šli jsme tady u nás.

Na ferratě byly ještě zbytky sněhu z ledové stěny, ale i přesto už jsme potkali pár prvních lezců. Kluci byli vyjetí pryč, tak jsme s Tomem prošli alespoň Velkou věž. Poutahovali jsme matičky po zimě, spustili po lanech krabici od ohňostroje a taky z mostku ledování. Smotali tři lana a potom smotali i hadili z ledování. Víc jsme toho ten den nestihli.

Bledulkové údolí Chlébské

V neděli jsme se vydali do Chlébského, které máme za kopcem. Je zde Bledulkové údolí a tisíce květů bledulek. Po cestě tam jsme stihli s bráchou odlovit 2 kešky a po vycházce si zajet v Nedvědici na oběd. Potom už nás čekalo k večeru doma jenom barvení vajíček a příprava bramborového salátu.

IMG-20180401-WA0014

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí proběhlo jako vždycky. Vlastně ne! V 7.00 nás vzbudil požární poplach, o kterém informoval místní rozhlas. U snídaně pro změnu dojela sanitka naproti k sousedce, kterou zrazovalo srdíčko. Ach jo! To to začalo. Naštěstí už žádé pohromy nepřišly.

Vymrskat nás přišlo pár odvážlivců. Za což jsem moc ráda. Když jsem byla malá, tak jsem to nesnášela. Teď to tu ale dost upadá. Tak jsem ráda, že se tradice drží a doufám, že to bude zachovaný dál. Byla by to škoda!

A abychom ty svátky pěkně zakončili, hecli jsme se a šli jsme si zaběhat, protože bylo krásně. Běželo se mi pěkně, i když jsem nebyla běhat od svý poslední nemoci (asi v lednu). Můj první devítikilometr pokořen!

20180403_125249

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s