Včera jsem si udělala druhé Vánoce. Původní plán? Dodělám dárečky pro kamarády, které jsem slíbila a potom rozprodám strojky a nástroje z polymerového tvoření. Tím budu mít peníze na nový začátek – výrobu přáníček/cardmaking. A že toho mám doma mraky.

Dát tak velké množství peněz se mi, teď před svatbou, moc nechtělo. Ale všimla jsem si příspěvku na facebooku, kde jedna paní prodávala svůj Big Shot, který už z časových důvodů nepoužívá. Zvláštní. Já z toho stejného důvodu přestala s fimem. Ale hned to vysvětlím.

Jelikož jsem docela puntičkář a mám ráda výzvy, nestačí mi dělat pouze základní techniky a jednoduché projekty. Na ty složité ale nemám bohužel čas. Abych mohla udělat něco složitějšího, je potřeba např. 5 hodin práce. Někdy i víc. Tolik hodin v kuse nemám. Od tvorby přáníček očekávám právě tu časovou flexibilitu. Některý den se budu věnovat vykreslování, jiný den stříhání, lepení, zdobení. Fimo mi nebude schnout na stole.

Občas závidím těm, kteří se nudí. Já mám totiž většinu svýho času pocit, že bych se potřebovala rozkrájet, abych stíhala všechny své záliby. Ale o těch až jindy! 🙂